Reakce veřejnosti na strukturu projektů eStat přinesly poznatek, že je zapotřebí blíže vysvětlit motivy a analýzy, které konkrétně k takovému zadání vedly. Jednou z podstatných oblastí zájmu eStat je podnikatelské prostředí - i když to možná na první pohled viditelné není..
Interakce stát - podnikatelé
Podnikatelé od státu očekávají, že vytvoří stabilní prostředí, ve kterém je možno dovolat se jednoduchým a rychlým způsobem práva, především ochrany vlastního majetku. Dále čekají, že stát zajistí funkčnost infrastruktury, kterou ke svému podnikání potřebují - především dopravní a spojové. Očekávají také, že stát školskou soustavou přispěje k existenci dobré pracovní síly. Protože nic není zadarmo, jsou podnikatelé smířeni se skutečností, že musí být zdaněni. Očekávají ovšem, že takové zdanění bude přiměřené poskytovaným službám a nebude prohibitivní.
Shrneme-li si to takto, není toho ani příliš mnoho, co by stát měl pro podnikatele zajišťovat. A množina těchto služeb není ani příliš odlišná od očekávání občanů jako jednotlivců. Ti k ní ovšem připočítají ještě nároky v oblasti sociálních a zdravotních služeb, které jsou velmi nákladné a mohou i dramatickým způsobem změnit míru zdanění, která se teprve v jejich důsledku stává prohibitivní i pro podnikatele. Navíc ještě připočtěme různé regulace, které rovněž mají začasté jako svůj cíl definovánu sociální soudržnost, dále ovšem i další bohulibé cíle jako je ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele atd. atp.
Do života podnikatelů tak stát nakonec vstupuje ohromným množstvím interakcí, jejichž smysl je často již dávno zapomenut, které ani nejsou řádně zmapovány a které jsou opravdu potřebné jen někdy. Rozdělme si je do jednotlivých oblastí a ukažme, jak s nimi mohou být podnikatelé spokojeni, jaké cesty mohou vést k nápravě a jakou pomoc mohou přinést návrhy eStat.
Ochrana práv, majetku, soudy, policie
Tato oblast je kriticky důležitou z hlediska potřeb podnikatelů. A ti přitom spokojeni být nemohou z mnoha důvodů. Nejedná se jen o omezenou schopnost policie zabezpečit běžnou bezpečnost nebo notoricky známou pomalost soudů a jejich nadměrnou procesní složitost (opakované vracení kauz a jejich přehazování mezi mnohými soudními úrovněmi je dnes zřejmě hlavním důvodem velmi obtížné vymahatelnosti práva). Jde i o přístupy, kdy jsou pošlapávána základní ústavní práva (nejenom soudy o nájemné - kupř. i o náhradu škody). Patří sem i nepochopení základních ekonomických kategorií soudci vyrostlými v komunistickém režimu.
Vstup do podnikání
Teorie považuje snadnost vstupu do podnikání za jedno z velmi důležitých kritérií pro úspěšný rozvoj ekonomiky. Tato země má vstup do podnikání komplikovaný, s nefunkčními soudy se mnozí podnikatelé setkají již při zápisu společnosti. V průběhu socialistických vlád byl ještě vstup do podnikání dále podstatně ztížen přesunem mnoha živností dosud volných mezi vázané a koncesované. Vidíme zde klasický příklad hypertrofie veřejnoprávních ochran, protože nefungují přirozené ochrany založené na soukromoprávní bázi. Pokud by podnikatel věděl, že zákazník jej snadno přinutí k úhradě škody vzniklé jeho špatně poskytnutou službou nebo výrobkem, velmi by si rozmyslel možnost vzniku takové situace. Protože však uplatnění vzniklé škody je často záležitostí čistě hypotetickou, hledají se jiné ochrany veřejnoprávního charakteru, s množstvím úředních kontrol. Že tento systém svůj cíl neplní, může potvrdit většina občanů i podnikatelů ze své zkušenosti. Zde vidíme další podstatný důvod pro zásadní zásah do činnosti soudů.
Administrativní zátěž podnikání
O byrokratických bariérách podnikání se často hovoří především se vstupem do podnikání (tento problém připouští i naše socialistická vláda nebo Evropská komise), nicméně zřejmě ještě důležitější je opakovaná a trvalá zátěž, kterou mnohé státní instituce uvalují. Občan i podnikatel je musí osobně obcházet, protože tyto instituce nejsou schopny celou kauzu vyřídit na dálku. Musí vyplňovat opakovaně různé formuláře, protože tyto instituce nejsou schopny data sdílet. Přitom důvodem často nejsou potřeby občanů, ale naopak potřeby úřadů spočívající někdy jen v touze registrovat nebo shromažďovat údaje. Tento problém vládní i evropští úředníci připouštějí podstatně méně. Kapitolou samou pro sebe je struktura dozorových orgánů, jejichž původ sahá ještě do dob komunismu. Od té doby se všechny snažily obhájit své místo na slunci tzv. "transformací na tržní podmínky". Většinou se jim to úspěšně podařilo, aniž někdo vyhodnotil jejich reálné pozitivní dopady do života občanů srovnané s reálnými negativními dopady způsobené zbytečnou zátěží podnikatelů. Nové úřady ještě vznikly - systémem "co problém, to úřad". Houština úřadů tak k reálné ochraně občanů často vůbec nepřispívá, nepřináší nic ani státu, jejich jediným přínosem je pro státní úředníky vytvoření sítě obživy.
Regulační zátěž podnikání
Různé regulační předpisy regulující ceny nebo jakost a vlastnosti výrobků a poskytovaných služeb jsou nepřeberné, často se překrývají, často nemají smysl, často jsou přímo protismyslné. Výjimkou není ani zřejmá protiústavnost těchto předpisů, doložená přitom příslušným rozhodnutím Ústavního soudu jen občas a vždy se značným zpožděním. Důvodem hypertrofie předpisů je výše zmiňovaná faktická neexistence soukromoprávní ochrany, dále pak i hypertrofie ochrany sociální, zdravotní, životního prostředí. V současné situaci již úředníci komplexní přehled o všech regulačních předpisech ztratili, na občanech a podnikatelích se však taková znalost pod vysokými sankcemi vyžaduje.
Daňová zátěž
Složená daňová zátěž je v této zemi jedna z nejvyšších v Evropě, přičemž dnes i pouhý evropský průměr je v globálním srovnání neudržitelný. Navíc má daňová zátěž prohibitivní charakter pro podnikání, neboť znevýhodňuje investice (včetně investic do vzdělání) a velmi zvyšuje cenu práce příliš vysokým sociálním pojištěním. Komparativní výhody z jiných oblastí jsou tak do značné míry eliminovány. Distorzi prostředí podvazující aktivity místních a malých podnikatelů (tyto dvě kategorie jsou u nás většinou totožné) způsobují investiční pobídky poskytované jen velkým a většinou zahraničním společnostem. V kombinaci s dalšími opatřeními likvidujícími malé podnikatele je daňová soustava výrazně negativním zásahem státu do podnikatelského prostředí.
Reakce eStat
Výše uvedený chmurný výčet chyb státu ve vztahu k podnikatelskému prostředí je jen velmi stručný a nedokonalý, přesto značně rozsáhlý. Je na první pohled zřejmé, že náprava je velmi složitá operace prostupující prakticky všemi resorty a úrovněmi státní správy. Pro eStat, jako velmi štíhlou iniciativu s minimálním rozpočtem, je evidentně nemožné připravit všeobjímající řešení - a nic takového ani nebylo v představách iniciátorů. Naopak je kriticky důležité zaměřit se na řešení pro ni zvládnutelná, pokud možno průřezová a nikoli resortní, která přitom mají naději přinést zásadní zvrat v dané oblasti. Je jenom charakteristické pro dnešní hypertrofovaný stát, že se svými stovkami utracených miliard korun ročně není schopen udělat změny, které je soukromá iniciativa schopna připravit za řádově deset milionů.
Soudy
Jak řečeno, řádná funkčnost soudní soustavy je jedním ze základních předpokladů zásadního proklestění houštiny různých veřejnoprávních ochran a z nich vyplývající byrokratické zátěže. Celá transformace naší soudní soustavy však svou složitostí a náročností podstatně přesahuje možnosti eStat. Pro eStat tedy není jiného řešení než důrazně apelovat na politickou reprezentaci s požadavkem na vyřešení problému. Nicméně eStat chce rovněž alespoň v jedné oblasti k vyřešení problému přispět. A to tam , kde řešení přímo navazuje na jeden ze základních kamenů výstupů eStat. Nasazení stavebnice základních úkonů státu (projekt č. 1) do soudních procesních předpisů (projekt č. 3) totiž umožní plné nasazení moderních IT technologií do soudní praxe a tím i její velmi podstatné zefektivnění. Není prostě možné, aby tato tak významná oblast veřejného života nadále zůstávala technologickým vývojem téměř nedotčena.
Antibyrokratický zákon
Tento projekt je pro podnikatele možná nejdůležitějším, i když vlastně vznikl až dodatečně, jak svědčí i číslo projektu č. 11. Hlavní myšlenkou iniciativy je legislativní definice nadměrné byrokratické zátěže a její zákaz, soudně vymahatelný. Když mohou být v ústavě zakotvena taková absurdní soudně nevymahatelná práva jako je právo na bydlení, proč by tam nemohla být zakotvena ochrana před byrokracií, evidentně velmi potřebná. Když přitom takovou ochranu doporučuje OECD, alespoň slovy Evropská unie, když je aktivně aplikována ve více státech světa a když dokonce jakousi (byť bezzubou) ochranu připravuje i dnešní vláda. Ochrana dále spočívá v opakovaném prověřování, zdali je uvalená byrokratická zátěž přiměřená, zdali ji není možno nahradit svobodným rozhodováním občanů. Vše probíhá transparentně, připravované předpisy uvalující byrokratickou zátěž musí vláda i parlament zveřejnit včetně argumentace a vypořádat připomínky veřejnosti. Není tak možné, aby jako dosud úředníci něco tajně ukuli a pak překvapovali svět třeba igelitovými koblihami. Není ani možné, aby poslanci překvapovali veřejnost utajenými vsuvkami do zákonů na poslední chvíli, bez řádné veřejné debaty.
Neobstojí ani námitky proti uvažovanému řešení. A kdo že bude tu nadměrnost určovat? Úředníci? Přetížené soudy? Je jasné, že sama transparentnost procesu je nejvýznamnějším faktorem. Soudní hrozba, i když je v této zemi spíše teoretická, také váží. Příklad z poslední doby, kdy teprve hrozba Štrasburským soudem pohnula politiky i úředníky v protiústavní regulaci nájemného hovoří za vše. Absurdní je i argument, že to úředníci nemohou stihnout. Vztah úředník občan je obecně nutno otočit - občan si platí úředníka, nikoli naopak. A pokud úředník není schopen přesvědčivě doložit, proč je občana nutné zatěžovat, prostě musí od zátěže upustit.
Z Antibyrokratického zákona se tak díky jeho nedozírným pozitivním dopadů možná oproti původním předpokladům stane vůbec nejdůležitější výstup eStat, obzvláště důležitý právě pro podnikatele. Měl by se stát hybnou pákou mravenčí práce na pročištění a likvidaci oné výše zmiňované neprostupné houštiny předpisů.
Obíhají dokumenty, nikoli občan
Původním hlavní směrem činnosti eStat bylo najít způsob, jak prolomit dosavadní neschopnost státu plným využitím moderních technologií podstatně zkvalitnit své služby občanovi, snížit administrativní náročnost, minimalizovat obtěžování občana a přitom i snížit pracnost a tím i množství úředníků. Stát nainvestoval do nových technologií velké prostředky, prosadil i nové instituty jako elektronický podpis nebo podatelny, fakticky to ale na jeho službách mnohde nic nezměnilo. Při kontrastu s vývojem třeba v bankovnictví bylo nutno hledat odpověď, kde je zakopaný pes. A zjištění zase nebylo analyticky tak složité. Existující tříšť předpisů s novými technologiemi buď vůbec nepočítá, nebo počítá nedostatečně. Při nápravě se doposud vždy postupuje případ od případu. Izolovaná řešení ovšem často nemají naději na úspěch a přinášejí jen vyhazování peněz (toto tvrzení platí i při vědomí mnoha úspěšných řešení - občanovi jsou většinou skryta).
Za dané situace je náprava relativně jednoduchá. Vyjadřuje ji především projekt č. 1 - Stavebnice základních úkonů státu a projekt č. 9 - Registry dat. Úspěšné vyřešení v těchto dvou oblastech vytvoří systémové předpoklady pro řešení oblastí dalších (projekty 2, 3, 5, 8), jejichž výstupy budou mít přímé dopady do podnikatelského prostředí. Především umožní plný styk s úřady na dálku - a tím i odstraní nezbytnost současného obíhání úřadů. Dále umožní i sdílení dat státními institucemi, které je už dnes většinou technologicky možné. Vytvoří tak předpoklady pro podstatné zjednodušení života podnikatelů.
Otázkou může být vztah eStat k aktivitám současné vlády. Platí zde obecná teze, že je nekonfliktně pozitivní. Činnost vlády eStat monitoruje a tam, kde výsledky jsou nebo budou dosaženy, na nich staví. Tam, kde dosaženy nejsou, sám připravuje komplementární řešení. Další otázkou může být, zdali eStat opravdu vyřeší procesy všech agend. které se občanů nebo podnikatelů dotýkají. To samozřejmě z kapacitních důvodů nemůže. Hodlá ale ověřit většinu existujících deviací od navrhovaných řešení a alespoň konceptuálně řešení navrhnout. Princip změny totiž musí spočívat v tom, aby připravené prvky byly maximálně a flexibilně použitelné, aby se deviace staly nezdůvodnitelnými a neudržitelnými. Dosavadní analýzy ukazují, že taková řešení možná jsou.
Orgány dozoru nad podnikáním
Projekt č. 8 obsahuje záměr připravit zásadní restrukturalizaci orgánů státní správy dozorujících podnikání. Zajisté je nutno, aby stát, pokud si klade nějaké požadavky na podnikatele, měl i mechanismy jejich vymáhání. Vůbec však není nutné, aby za tím účelem měl desítky specializovaných úřadů. S využitím IT je možná účelná koncentrace přinášející zvýšení účinnosti dozoru, zlevnění činnosti a přitom i usnadnění situace pro podnikatele.
Daňová zátěž
Přestože je rozměr a konstrukce daňové zátěže velmi podstatným atributem podnikatelského prostředí, eStat tuto oblast nepokrývá. Pro eStat je jasným řešením tohoto problému rovná daň přinášející kromě maximální míry spravedlnosti i průlomové zjednodušení všech souvisejících procedur. To je však specifická oblast, kterou by měli vyřešit přímo daňaři a rozpočtáři. Pro eStat je však tématem proces zpracování daňové agendy, resp. nasazení IT v této oblasti a je obsažen v projektu č. 5. Vláda v této oblasti učinila významné pokroky a pro eStat bude jen vítanou skutečností, pokud jeho návrhy už budou mít jen minimalizovaný rozměr.
Závěr - co eStat zvládne a co nikoli
Z uvedeného přehledu je zřejmé, že na většinu bolestí trápících české podnikatele eStat dost podstatným způsobem reaguje. Vůbec neřeší jedinou oblast - tou je konstrukce a míra daňové zátěže. Částečně hodlá participovat na řešení tíživého problému soudnictví - prolomením současných zábran nasazení moderních technologií. Zásadním průlomem je příprava nástrojů pro ochranu před nadměrnou byrokratickou zátěží. Tuto zátěž eStat neodstraní, umožní však nastartování celého procesu k odstranění nadměrné byrokratické zátěže reálně vedoucího. A konečně eStat přinese nástroje umožňující konečně využít masivní investice vložené do IT ve státní správě, zefektivnit činnost úředníků a usnadnit interakci podnikatelů s nimi. V neposlední řadě přinese návrh na pročištění struktury orgánů státní správy dozorujících podnikání. Pro podnikatelské prostředí v České republice tak eStat může znamenat opravdu zlomovou příležitost k podstatnému vylepšení.
