Flexibilní vláda

Rekonstrukce personálních systémů

Transformace vlády tak, aby reagovala na současné problémy, vyžaduje rovněž nový přístup k personálním systémům. Vláda 21. století potřebuje motivované pracovníky, kteří mají pravomoc rozhodovat. K tomu je nutné opustit staré myšlení, založené na řízení shora, a modernizovat zastaralé personální systémy s jejich rigidní klasifikací pracovních míst, nekonečnými vrstvami byrokracie a omezenou autoritou pracovníků v první linii.

Vůdčím principem moderního řízení personálu je flexibilita. Vládní úředníci potřebují flexibilitu, aby mohli rychle najímat nové pracovníky, podporovat ty nejlepší a řešit problém těch, kteří pracují špatně. Úřady potřebují flexibilitu, aby mohly navazovat spolupráci s nejlepšími experty – z řad státní správy i mimo ni – při řešení složitých problémů. Zaměstnanci potřebují flexibilitu, aby mohli zlepšovat své výkony a získávat nové dovednosti, které jsou v tomto novém modelu vládnutí nezbytnou podmínkou úspěchu. Potřebují také možnost přecházet od jednoho projektu k druhému – a pracovat na projektech v týmech, které jdou napříč úřady a napříč sektory – aniž přitom utrpí jejich kariérní postup.

Státní správa musí přehodnotit pravidla služebního postupu, klasifikaci funkcí, mzdové stupnice a další záležitosti, které omezují mobilitu zaměstnanců. Vysoce restriktivní pravidla v oblasti lidských zdrojů ve státní správě by měla být upravena tak, aby zaměstnanci mohli do projektů jim svěřených vnášet širokou škálu dovedností, a nebyli přitom omezováni úzkými „škatulkami“, které definují jejich pracovní zařazení.

Některé stávající systémy státní správy – z nichž řada vznikla před několika desítkami let – nejsou schopny zajistit flexibilitu potřebnou pro nový styl vládnutí. Řada vlád si toto omezení uvědomila a dovoluje vybraným úřadům, aby uplatňovaly vlastní personální systémy. Australský parlament udělil v roce 1999 jednotlivým úřadům pravomoc rozhodovat ve věci personálu a vztahů na pracovišti. Od té doby řada zemí od Kanady až po Thajsko zřídila výkonné agentury s mnohem větší provozní svobodou než tradiční vládní úřady. Americké federální úřady, jako je například Ministerstvo pro domácí bezpečnost, Federální agentura pro letectví, Vrchní kontrolní úřad a Federální finanční úřad, získaly nedávno právo vymanit se ze standardního federálního systému státní správy.

Nezávislé agentury

„Aby mohly vlády soupeřit o nejlepší talenty, musejí změnit způsob najímání, organizace a řízení svých pracovníků. Federální, státní a okresní úřady, které uplatňují flexibilnější personální modely, se těší větší produktivitě a lepší výkonnosti; těm, které se nemodernizují, hrozí vyšší náklady a větší potíže při získávání nadaných pracovníků.“

Christina Dorfhuber
Deloitte Spojené státy americké

Stát Iowa zavedl pilotní program, který vládním úřadům, jež se dobrovolně zavážou dodržovat určitá výkonnostní kritéria a ročně ušetřit nebo získat navíc 15 milionů dolarů, uděluje status nezávislých agentur. Výměnou za to dostanou ředitelé úřadů volnost rozhodování ve věcech personálu, veřejných zakázek a informačních technologií, které jim umožní těchto kritérií dosáhnout, a právo vyhnout se určitým byrokratickým a zákonným požadavkům. Finanční úřad státu Iowa využil například výjimku ze státních limitů na nabírání nových pracovníků, a najal si nové zaměstnance na plný úvazek. Díky těmto zaměstnancům se mu pak podařilo urychlit vracení daní, takže stát ušetřil na úrocích, a zřídit nové auditní programy na získávání nezaplacených daní.

Vlády rovněž upouštějí od rigidní klasifikace pracovních pozic. Namísto toho nastupuje snaha najímat lidi s širším spektrem dovedností, kteří dovedou pracovat flexibilněji. Australská komisařka pro veřejné služby Lynelle Briggs vysvětluje: „Budoucnost spočívá spíše ve větší rozmanitosti kariéry... s častějšími změnami pracovních míst, prací na částečný úvazek a odlišnými pracovními zvyklostmi.“

Nové dovednosti

S tím souvisí nutnost přilákat lidi s rozvinutými schopnostmi v oblasti budování týmů, řízení projektů, analýzy rizik, jednání a jiných oborů, které jsou pro nový model veřejné správy tak důležité. Znamená to také potřebu pomáhat stávajícím zaměstnancům, aby si tento typ schopností vytvářeli pomocí školení a praxe. Velká Británie například reformovala své osnovy školení pro zaměstnance státní správy tak, aby lépe odpovídaly potřebám současných manažerů. Školící kurzy tak nyní kladou mnohem větší důraz na dovednosti spojené s vládnutím pomocí sítí, jako je řízení kontraktů, prozíravé nakupování, práce v partnerství a řízení podniku.

Zpracoval eStat.cz se svolením Deloitte Česká republika