Zprávy

Ministerstva

Resuscitace modelu 1+9

2.5.2012

Před sedmi lety představil think-tank eStat.cz koncept restrukturalizace ústředních orgánů státní správy. Představa eStat.cz o podobě řízení státu, tehdy hovořila o modelu 1+9, tedy devíti ministerstvech a jednom centru vládnutí, kterým by měl být Úřad vlády.

Od té doby se podařilo zrušit jen jedno ministerstvo, přičemž agend ve státní správě neubylo. Je proto velmi pozitivní zprávou, když se dnes samotná státní správa v důsledku rozpočtových škrtů vrací ke konceptu z dílny eStat.cz a navrhuje restrukturalizaci ústředních orgánů státní správy právě v modelu 1+9.

eStat.cz jako původní iniciátor této restrukturalizace, by rád zdůraznil, že úspěch restrukturalizace se nebude odvíjet dle toho, zda se podaří model 1+9 beze zbytku naplnit. Ale podle toho, zda se podaří zrušit celou řadu zbytečný či duplicitních agend, které dnes státní správa vykonává. A zda se v důsledku těchto změn podaří snížit byrokracii a náklady vydávané na výkon státní správy.

Jakékoliv dosavadní pokusy o reformu státní správy vždy ztroskotaly na resortismu jako největším nešvaru současné státní správy. Bez jeho odstranění nemohou dílčí i ucelenější pokusy o reformu splnit očekávání a potenciál reformních opatření. Státní správa tak vedle aktuálně potřebných technických opatření, jako je posílení pravomocí NKÚ, větší transparentnost a zpřísnění režimu veřejných zakázek potřebuje zásadní systémovou změnu přístupu k zaměstnávání úředníků navázanou na restrukturalizaci ústředních orgánů státní správy, která odstraní půdorys resortní správy státu spojenou se změnou filozofie vládnutí a výkonu veřejné moci.

Jen takto hluboce realizované změny dokážou zajistit, aby se zastavil dlouholetý nárůst nákladů na výkon veřejné správy a do budoucna se  stanovily nepřekročitelné limity pro její výkon. Zejména je nutné vnímat skutečnost, že jednu z hlavních rolí, rozhodujících o konkurenceschopnosti té, které země bude do budoucna právě faktor efektivity výkonu veřejné správy.

eStat.cz si proto dovoluje představit soubor deseti cílů, které by měly být naplněny plánovanou reformou státní správy:

Cíl 1:   Přizpůsobit strukturu ústředních orgánů moderním požadavkům na řízení státu, zvýšení účinnosti řízení – především jejím zjednodušením, zeštíhlením a zpřehledněním, se zdůrazněním náležité koordinace a odstranění vnímání státní správy prostřednictvím odvětvových ministerstev a nahrazení holistickým vnímáním správy státu.

Cíl 2:   Odstranit všechny činnosti, které již na úrovni ústředních orgánů státní správy po privatizaci a decentralizaci nejsou zapotřebí.

Cíl 3:   Snížit nepřiměřené zásahy ústředních orgánů státní správy do života občanů, podnikatelů i samospráv a zastavit nepřetržitý proud legislativních změn, zkvalitnit tvorbu legislativy a dbát zásad právního státu, zejména pak právní jistoty a předvídatelnosti chování státu při tvorbě nových právních norem.

Cíl 4:   Vymezit kompetence ústředních orgánů státní správy ve vztahu k regionům a všude, kde již kompetence na regiony byly převedeny nebo kde se to jeví jako účelné zrušit jejich zrcadlení na úrovni ústředních orgánů státní správy.

Cíl 5:   Snížit finanční náročnost na provoz ústředních orgánů státní správy. Snížit počet státních zaměstnanců v důsledku redukce agend a outsourcování služeb.

Cíl 6:   Odlehčit vládě jako nejvyššímu orgánu výkonu moci od řešení operativních záležitostí a vytvořit podmínky pro jednání vlády o strategických a koncepčních otázkách.

Cíl 7:   Narovnat postavení jednotlivých ústředních orgánů státní správy a zjednodušit jejich manažerské řízení.

Cíl 8:   Umožnit řízení tzv. průřezových či neresortních agend.

Cíl 9:   Odstranit neefektivní nakládaní jak s movitým tak i nemovitým majetkem státu, včetně efektivního využívání nakupovaných služeb.

Cíl 10: Efektivní práce a péče o lidské zdroje pracující ve státní správě a zamezení paralyzace úřadů v důsledku politických turbulencí.

Další články z kategorie

  • Vývoj a význam rozhlasových a televizních poplatků

    Jaký význam představují pro média poskytující veřejnou službu rozhlasové a televizní poplatky? Plní koncesionářské poplatky roli garanta nezávislosti médií veřejné služby, nebo jsou jen prostou daní sui generis? Jak si stojí náklady na provoz českých médií veřejné služby hrazené z kapes ...

    celý článek
  • Národní hlas v Evropské unii

    Jakou sílu při prosazování svých zájmů v EU mají jednotlivé členské státy? Je vliv členských států určen jen primárním právem EU nebo je určen i jinými faktory? Odráží princip degresivní proporcionality, dle nějž se státům přidělují mandáty v Evropském parlamentu, ...

    celý článek
  • Přímé evropské daně ano či ne? Názor viceguvernéra ČNB Hampla je jasný – v dnešní době je to omyl.

    Proč chce Evropská komise zavést přímé daně? Podle eurokomisaře pro rozpočet Janusze Lewandowského proto, aby EU ulehčila národním vládám. Dosud se evropská kasa plní odvody členských států. Evropská komise však v září 2011 přišla s návrhem nové daně z finančních transakcí. 11 zemí ...

    celý článek
  • Kolik stojí stát?

    Jak drahé jsou veřejné služby a kolik peněz vlastně stojí stát? Není provoz státu příliš drahý a dostávají občané za své peníze služby v kvalitě odpovídající objemu vynaložených prostředků? eStat.cz pro Vás připravil přehledný tematický graf k problematice nákladů spojených se ...

    celý článek
  • Přežije české zdravotnictví rok 2013?

    Predikci nepříznivého vývoje příjmů veřejného zdravotního pojištění pro rok 2013 a důsledky, které to představuje pro české zdravotnictví, jako je zpožďování plateb poskytovatelům zdravotních služeb, omezení plánovaných operací, a zastavení rozvoje českého zdravotnictví, byly hlavními tématy semináře pořádaného think-tankem eStat.cz ...

    celý článek
Přejít na výpis všech článků

EN